Tyto příběhy čerpám z časopisů. Možná budete i některé znát
Zpráva z onoho světa Moje kámoška Lucka a já jsme truchlily. Kristýna, třetí holka z naší party, byla ubodána v parku. Pachatel nezanechal na místě žádné stopy. Toužily jsme po tom, abychom si s ní mohly ještě jednou promluvit. Obstaraly jsme si proto apiritistickou tabulku. Sešli jsme se večer u mě doma, abychom to v klidu vyzkoušely. Ale šipka, která měla ukazovatna písmenka, se nechtěla vůbec hnout. Raději jsme šly spát. Když udeřila půlnoc vzbudily jsme se obě děsem a uviděli, jak se šipka sama pohybuje. nejistě jsem se zeptala : "To jsi ty, Kristo?" Šipka ukázala na: " Ano" Najednou zazvonil mi zazvonil mobil. Když jse ho zvedla, uslyšela jsem Kristynin hlas: " Byl to Pavel! " Byly jsme jako zkoprnělé- Kristýnu zabil její bývalý přítel Pavel! Díky našemu podnětu pak policie mohla celý případ dostat až k soudu. Jana,14****************************************************************Krvavé létoO prázdninách jsem byla s mými přátely na táboře v Portugalsku. Všechno tam bylo úplně super. Jenomže každou noc jsem se budila zbrocená potem kvůli té samé noční můře. Pokeždé moje kámoška Nina vyrazila večer surfovat se svým přítelem Tomem, zatím co my ostatní jsme seděli na terasenašeho bungalovu. Najednou k nám Nina běžela s křikemzpátky. Běželi jsme s ní honem zpátky k plážia na břehu jsme viděli Toma, který ležel v kaluži krve. Ve vodě jsme viděli žraločí ploutev. Samozřejmě, že jsme ostatním vyprávěla o těch nočních můrách, které se mě pronásledovaly, ale oni mě pokaždé uklidňovali, že to nic neznamená. O týden později jsme jednoho večera pařli na terase, když v tom jsem měla pocit, jako bych byla zpátky v tom snu- Nina a Tom byli pryč! Bylo to všechno přesně jako v tom snu- rozhovory mých přátel, západ slunce nad mořem... Zděšeně jsem vyskočila ze židle a běžela na pláž. Hystericky jsem křičela z plných plic, abych Ninu a Toma, Kteří právě vyráželi se svými surfy od břehu, zastavila a přiměla je vrátit ke břehu. Slyšeli mě a vráti li se zpátky na pláž, kde jsem seděla zhroucená a s páčem jsem na ně čekala. V jejich pohledech jsem viděla, že mě litují a že si myslí, že mi přeskočilo. Jenže pak jsme se podívali na moře a tam jsme opravdu uviděližraločí polotev. Další den byla pláž pro nebezpečí žraloků uzavřena... Lenka,13**************************************************************** Les nemrtvíchO lese, na jehož kraji bydlím, se už léta povídá podivná historie. Každý úplněk prý v lese ožívají mrtví. Také starý lesník je prý zombie a najde klid teprve tehdy, až v jeho lese nastane mír a pokoj. Moje kamarádka Laura a já na podobné nesmysly ale nevěříme, a proto jsme se ozhodli strávit noc v lese. Neslyšeli jsme vůbec nic strašidelného - dokud neudeřila půlnoc. Najednou se kolem rozprostřela mlha, ze které se vynořily stíny.Laura a já jsme hrozně křičely a v toj jsem vedle sebe ulyšela supění jednoho nemrtvého a už jsem myslela, že po mě skočí. V tom se ozval výstřel a mlha se začala trhat. Vedle mě stál starý lesník. podíval se na mě a řekl: " Utíkej! Už nikdy e sem nevracejte!" Rychle jsme s Laurou utíkaly domů. Pokaždé, když teď toho lesníka zahlédneme , přeběhne nám s Laurou mráz pozádech, protože známe jeho strašlivé tajemství. Anna,14****************************************************************Příšerná KočkaMoji rodiče koupili krásnou chatu, ukrytou hluboko v lesích a já byla šťastná, když jsem na ní poprvé ulehla do své postele. Okamžitě jsem usnula. Ale v noci mě vzbudip podivný šramot. Na mém okenním parapetu seděla prskající černá kočka. Skočila do pokoje a šla ke mě - a s každým krokem se zdála větší a větší. Ze strachu jsem se nejdřív nedokázala vůbec pohnout, ale když se nahrbila ke skoku, vylétla jsem rychle z mýstnosti. Vzbudila jsem rodiče. Ale když jsme přišli do mého pokoje kočka byla pryč. Protože jsem měla strach, že by se mohla vrátit, šli jsme z baterkou do zahrady, abychom ji nsašli. Potom se stalo to neuvěřitelné :s ohlušujícím rámusem se nám zřítila celá chata. Vyděšeně jsme na sebe koukali. Kdybychom nešli z chaty ven, byli by jsme ve spánku zavaleni! Ta černá kočka nám zachránila život. Regina,15****************************************************************Křik o pomocJaké štěstí- moji rodiče dostaly nabídku koupit starou vilu za skvělou cenu. Říkalo se ale, že v ní straší - proto byl ten dům taky tak levný. Je asi jasný, že jsme se tím skvěle bavili, protože na duchy vůbec nevěříme. Potom, co jsme se nastěhovali, se nekolik týdnů nic nedělo. Ale jednu noc ně vzbudilo podivné klepání. Usilovně jsem naslouchala, až jsem zjistila, že ten zvuk jde z půdy, Vůbec nechápu, kde se ve mě vzala ta odvaha, ale každopádnějsem odklopila vchod na půdu a lezla nahoru. Co se pak stalo, bych nikdy nepovažovala za možné - po půdě chodila nějaká žena s křídově bílým obličejem. Měla hrozně vyvalené oči. Když ně spatřila, začala na mě křičet: " Pomoz mi! On mě bije! Chce mě zabít!" K smrti vyděšená jsem vzbudila rodiče a ti zavolali policii. Když jsme potom přišli na půdu, leželo tam jenom staré vydání novim z roku 1931 s obrovským titulkem: "zavražděná žena v ulici Rohová 9!" To byl náš dům!Přečetli jsme si tam, že tady byla před 76. lety k smrti ubita jedna žena svým manželem. Hrozně prý tehdy volala o pomoc, ale nikdo ze sousedů nezavolala policii. My jsme ale tu kledbuprolomili - od té doby už nikdy ta žena nevolala pomoc. Martina, 15****************************************************************Opuštěná továrnaVždycky, když jsem přijelana návštěvu k babičce, chodili jsme se sestřenkami do opuštěné továrny. Vstup tam byl zakázán, ale to nás nikdy nezastavilo. Vlezli jsme si do staré věže, kde jsme si udělali něco jako klubovnu, když jsme najednou zezdola uslyšely podivné zvuky. Schovaly jsme se do rohu a ani jsme nedýchaly. Najednou jsme uslyšely mužský hlas, který volal :" Hej, vy tři tam nahoře ve věži! Vím že tam jste! Pojďte okamžitě dolů!" Když jsme slezly dolů, stál před námi velký muž s černými vlasy a staromódním knírem. Hned na nás vyhrkl: " Co váš to vůbec napadlo? Koukejte, ať jste co nejdřív doma!" Když už jsme byly za plotem, uslyšely jsme najednou za námi hroznou ránu. Stará věž, ve které bycom teď byly, nebýt toho muže, se s obrovským rámusem zřítila na zem. V šoku jsme utíkaly k babičce, a všechn jsme hi vyprávěli a důkladně jsme jí toho muže popsaly, který nás zachránil. Babička najednou ze staré skříně vytáhla fotku, která ukazovala nějakou slavnostv té továrně v době, kdy továrna ještě fungovala. Vedle babičky stál na fotce ten muž! Řekla nám: "To byl majitel té továrny. Před 65. lety přišel při jednom neštěstí v továrně o život. Klára,13****************************************************************Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář